tak to já si ve třech letech v krámě usmyslela,že chci konzervičku ze spodní řady té vysoké pyramidy, co ji tak pěkně měli poskládanou mezi regály...já ji měla..pyramida zmizela..konzervy se koulely všude po zemi,moje matka mne pohlavkovala a prodavačka na ni ječela - nebijte tu krásnou,šikovnou ,hodnou holčičku... je to 51 let, moje máti si to stále pamatuje a pořád to někde dává k lepšímu..já si to nepamatuju ;-)

Před jednapadesáti lety byly v obchodech pohodové prodavačky. Nebylo v obchodech tolik zboží a také nebyl takový kalup, jako je dneska.

to je teprve fáze 1...beru je sebou, protože je nemám kam dát. fáze 2...beru je sebou protože jim musím něco koupit (boty, bundu...) 3...beru je sebou, protože ony chtějí něco koupit (boty, bundu...) 4. beru je sebou, ale po obchodech si chodí sami 5...dám jim platební kartu

6. Kupte si co chcete a nechtě mě žít.

Mám pětiletého vnuka a nakupovat s ním chodím rád. U nás v obchodě je mezi prodavačkami dost oblíbený. Ale byl jsem s ním v Lídlu a bonbonky se mu tam nelíbily, že je chce ty z našeho obchodu. Dobře říkám mu, dostaneš peníze a zajdeš si je koupit sám (Už ve třech letech šel sám koupit chleba, když jsem zapomněl roušku a čekal jsem ho před obchodem). Ne, ne dědo, ty je zaplať. Vnuk držel v ruce plastový samopal, tak mu říkám: Dobře, ale jedině, když vejdeš do obchodu, namíříš samopal a zakřičíš: To je přepadení. Kupodivu souhlasil. Vešel a spustil: Přepadení autobusu (viděl to na dnech NATO v Mošnově). No, prodavačky pobavil a rády na to vzpomínají.