Online výuka, má krutá muka
vydané pokyny reaguje naprosto nepředvídatelně.
Po třech restartech a jedné aktualizaci se počítač zapíná. Edoušek se na první hodinu přihlašuje deset minut po jejím začátku. Tak pravda, učíme se z domu, ale situace není zase tak vážná, abychom měnili zaběhnuté zvyky a chodili včas, že?
Prvňák Bohoušek má nemocnou paní učitelku, jedeme spolu a offline. Ráda bych, aby ráno začínal zároveň s Edoušem, ale tříletý Jeronýmek trvá na tom, že on se bude taky vzdělávat, s autíčkama, a je nahlas. No nic, Bohouš se chvilku zabaví, než brášku uklidním. Nechávám tedy starší chlapce o samotě a vydávám se s Jeronýmek splnit nejsofistikovanější úkol dne, poskládat autíčka podle barvy, potom podle velikosti, a nakonec tři z nich umýt kartáčkem na zuby.
Konečně mám příležitost utéct a nacházím u počítače Edouška, jak nalepil našeho křečka obličejem na kameru a seznamuje s ním celou třídu. Vypadá vytřeštěně. Křeček. A zdá se, že kromě nejkratší cesty k misce se žrádlem a toho, že mi má pokadit ruku, když ho do ní náhodou vezmu, se do jeho drobných mozkových závitů už nadosmrti vryly násobky šesti. S Bohouškem jsem měla pravdu, zabavil se. Nasadil si na hlavu náhradní třásně z mopu, naštěstí nepoužité, poskakuje v pozadí za Edoušem a olizuje mu rameno. Zarážím ho právě v okamžiku, kdy zvedá levou zadní nohu. Asi něco připomněl jednomu s Edoušových spolužáků, protože z počítače slyším: „Paní učitelko, a my máme nového pejska.“ „No to je hezké, Patriku, a jaká je to rasa?“ „Fenka.“
„Bohouši, nech toho, jdeme se taky učit,“ zatvářím se přísně. Nevím, jak z tohohle Bohouš pochopil, že myslím tělocvik a rozbíhá se do předsíně. Nějakou chvíli se pokouším najít vhodnou motivaci, abych přerušila jeho parkur a usadila ho na židli, a nakonec stejně zabere staré dobré vyhrožování. Pohrozím, že mu zakážu televizi, hrát na telefonu, hrát si s hračkami a svobodně dýchat. Ještě před pár měsíci by se mi zdálo, že zakázat někomu volně dýchat je absurdní, ale časy se mění. Usedáme tedy k písance a učíme se spolu, jak vykreslit co nejkrásnější „i“. Zavládne klid a výuka plyne. Edouš si s paní učitelkou kontroluje úkol, Bohoušovi padá tužka. Bohouš zvedá tužku a píše dál. Edouš sleduje výuku a zjišťuje, jak dělit. Bohoušovi padá tužka.
Najednou mi dojde, že idyla vládne nějak nezvykle dlouho a já už nějakou chvíli neslyšela pištět Jeronýma. A sakra, zapomněla jsem ho v koupelně s autíčkama a kartáčkem na zuby. Jeronýmek stále operuje v koupelně, a dokonce zdokonalil mycí proces, na kartáček přilil mýdlo, a právě drhne pračku. Podle slizké stopy na různých předmětech je zřejmé, že vanu, skříňku, dva ručníky a svoje rukávy už má za sebou.
V pozadí pořád slyším probíranou látku online výuky a moji pozornost přitáhne geniální odpověď jedné Edoušovy spolužačky na otázku paní učitelky: „Terezko, co vidíš na tom obrázku?“ „Já na něm vidím to, co tam je.“ Najednou si vzpomenu. A sakra, já vlastně učím Bohouška psát. Běžím zpět ke stolu. Tam můj šikovný prvňáček, jak tak píše po řádkách, zrovna s vyplazeným jazýčkem a pečlivě vykroužil celý řádek teček a na ten další se pod každou z nich snaží vmáčknout „i“. Když přicházím, padá mu tužka.
Vysvětlím Bohouškovi, jak psát „i" správně a vyzkoušíme si to spolu. Bohoušovi padá tužka, Edoušovi začíná přestávka. Já přemýšlím, jestli má cenu vysušit Jeronýma nebo jestli mám raději začít vařit oběd. Nakonec dojdu k závěru, že Jeronýmkovi s mokrýma rukávama nejspíš zápal plic nehrozí, kdežto mně nervové zhroucení ano, a odklízím se najít zasloužený klid do kuchyně.
O dvacet minut později, ke konci přestávky, se vracím do zábavy v plném proudu. Edouš sedí u počítače, čouhá mu tužka z nosu a do druhé dírky si cpe druhou, zatímco Bohoušek se mu snaží jednu zašroubovat do ucha. Pod stolem sedí Jeronýmek, jezdí Edoušovi po noze hygienicky vydezinfikovaným autíčkema a radostně u toho výská „dopdele, dopdele!“ Do toho se připojuje paní učitelka, aby zahájila výuku. Styděla bych se, kdybych na to měla sílu.
A jedeme dál. Edouškovi začíná další hodina. Bohoušek si sedá ke stolu a otevírá matematiku. Uklidňuju Jeronýmka a převlékám ho. Bohoušovi padá tužka.
Gabriela Němčíková
Už nikdy nepůjdu s děckama k doktorce
V životě usiluji o jednu jedinou věc, a to, aby se moje děti ve zdraví dožily dospělosti. Právě proto se návštěvě doktorky bráním víc než Češi důchodové reformě. Bo moje děcka se tam nechodí léčit, ony se tam chodí zmrzačit.
Gabriela Němčíková
Už nikdy nepůjdu s děckama do obchodu
Šla jsem s děckama do obchodu. Nevím, kdo mi ten chorý nápad vnuknul, jestli spíš spánková deprivace, nebo počínající stařecká demence. Každopádně jsem to, slovy jednoho seriálu, zeslonila.
Gabriela Němčíková
Už nikdy nebudu hrát s děckama Člověče, nezlob se
Jednou za čas dostanu vnitřní pnutí a neuváženě se rozhodnu, že bych své potomky měla záměrně formovat. Tentokrát jsem se tohoto hlubokého rodičovského omylu dopustila po návštěvě u kamarádky.
Gabriela Němčíková
„Mami, a proč lidi lyžujou?“
uplatňuje Edouš svůj talent najít si skutečně geniální chvíli na vypálení dotazu, neboť mi právě v té chvíli podklouzává lyžáka na dlažbě dámských záchodků a já jednou rukou visím za kliku u dveří kabinky a druhou za umyvadlo.
Gabriela Němčíková
Kolik lidí bude ještě nutné hodit do jámy v plastovém pytli, než EU přitvrdí?
Putin se před měsícem vydal na svou Highway to hell a Evropa si k tomu pobrukuje Dívám se, dívám. Jistě, EU již od počátku války vyzbrojuje Ukrajinu, ochotně přijímá uprchlíky a o mnoho neochotněji ekonomické sankce.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika
Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...
Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data
Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...
Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec
Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Prodej rekreační chalupy v Liptovském Trnovci
Liptovský Trnovec, Slovensko
4 879 875 Kč
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2252x
"Nejsi člověk. Jsi máma."