Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Babyfriendly? Mamacrazy!

„Ahoj, jedu tam k vám na služebku, nezajdem na kafe?“ volá mi kamarádka, se kterou sice jsem v kontaktu, ale naposledy jsem ji naživo viděla v době, kdy mou největší starostí bylo přijít z kalby nejpozději tak, abych stihla zkoušku. Před několika světelnými roky, zdá se. Chvíli rozmýšlím, jestli mi stojí za to jít do kavárny s jedním kojencem a jedním brutálním batoletem a riskovat tak celkový kolaps organismu. Nakonec se ale rozhodnu: „Ráda, ale půjdem do Fantoma, tam je to babyfriendly, jo?“

Na první pohled restaurace nevypadá úplně přátelská maminkám s kočárky, ale pravidelní návštěvníci vědí, že dvojité dveře vedoucí dovnitř pouze spolehlivě eliminují slabší kusy. Se sourozeneckým kočárkem o rozměrech menšího tanku se mezi nimi zaseknu. Když se za mnou začne tvořit fronta potenciálních zákazníků, řekne si číšník, že už se dost pobavil a otevře mi vnitřní dveře, ať jim už přestanu kazit tržby. Mířím k místnosti vyhrazené maminkám s dětmi, kamarádka už tam sedí a vypadá trochu nesvá, ale jinak spokojeně. „Ahoj, ráda tě vidím,“ zdravím ji, „počkej chvilku, jenom nás svleču.“ Dám se do toho a než skončím, jsem zpocená jak eskymák v sauně. Následujících pět nekonečných minut se klidným a vyrovnaným hlasem snažím přesvědčit svého synka, že ty papučky si obuje, jinak se na něho budu zlobit, bude mít špinavé nohy, nachladí se a nebude moct chodit cvičit, na bazén, papat zmrzlinku a taky mu může šlápnout na nohu slon a bude to moc bolet. Slon ho zaujme, nechá se obout a běží se nacpat pod atrakci ve formě zmiňovaného zvířete, aby ho mohla rozmáčknout.

Doufám, že mu to nějakou dobu vydrží a konečně zahajuju konverzaci: „Tak a jak se vlastně máš?“  „No, víš…“ snaží se odpovědět a vypadá tak nějak rozzářeně. Vtom se začne miminko, které jinak v tuhle dobu spinká jako medvěd v zimě, hlásit o pozornost svým obvyklým způsobem. Takže to v restauraci chvilku vypadá jak na výstavě exotického ptactva. „Promiň, jen mu dám trochu napapat,“ oznámím kamarádce a vytáhnu prcka z kočárku. Najednou se přede mnou objeví malý chlapeček a něco mi říká. „Copak?“ nakloním se k němu blíž. Pozdě si všimnu, že mu pod nosem visí solidní nudle. „Můžu si pohladit miminko?“ zeptá se chlapeček a chrchne mi z deseti centimetrů do obličeje nálož smrtonosných bacilů. Jemně mu vysvětlím, že nemůže a očima hledám jeho maminku, abych se jí zeptala, jaký lék mi zabere na tu virózu, kterou za dva dny celá naše rodina dostane. Teda hledám ji jedním okem, protože tím druhým se snažím neustále sledovat staršího synka a lituju, že nejsem sova. Umění otočit hlavu o 180° by se mi teď šiklo. Mezitím si na prso přilepím vřískajícího kojence, a tak si hned nevšimnu, že můj dvouapůlletý syn se snaží zaujmout asi šestiletou holčičku tím, že ji láskyplně a poněkud brutálně přetáhne plyšovým medvědem. „Neřvi, to je tak, když si maminka neumí svoje dítě vychovat,“ utěšuje ji její maminka tak, aby to slyšeli až na baru.

Asi bych se i začervenala, kdybych zrovna své náruživé batole neztratila z dohledu. Koutkem asi již napořád šilhajícího oka zahlédnu povědomou postavičku, jak míří přes celou restauraci ven na náměstí. Odtrhnu spokojeného kojence a málem i vlastní prso, hodím ho, tedy toho kojence, pokud možno šetrně do kočárku a sprintuju. Díkybohu se nic hrozného nestalo. Synáčka zastihnu v družném hovoru s nedalekým somrákem. Nezdá se mi úplně vhodné, aby v tuto roční dobu běhal venku jen v tričku, a nového kamaráda mu pravda taky moc neschvaluju. Chci prcka proto nějak rychle dostat zpět do restaurace, čímž si vysloužím další vzteklou scénu. Začínám se psychicky hroutit a mám chuť tenhle výstup ukončit poněkud radikálněji. Raději ale počítám do desíti a myslím na Norsko.

Když se vášně uklidní, vracíme se ke stolu. Vybouřený prcek si jde konečně hrát a já můžu dokojit řevem fialové miminko. „Promiň, tak konečně máme chvilku. Takže jak se vlastně vede?“ Kamarádka už nevypadá tak rozzářeně jako na začátku: „No, víš…jsem těhotná.“

Autor: Gabriela Němčíková | neděle 29.3.2015 22:41 | karma článku: 26,57 | přečteno: 1991x
  • Další články autora

Gabriela Němčíková

Už nikdy nepůjdu s děckama k doktorce

V životě usiluji o jednu jedinou věc, a to, aby se moje děti ve zdraví dožily dospělosti. Právě proto se návštěvě doktorky bráním víc než Češi důchodové reformě. Bo moje děcka se tam nechodí léčit, ony se tam chodí zmrzačit.

3.7.2023 v 8:13 | Karma: 43,38 | Přečteno: 14709x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nepůjdu s děckama do obchodu

Šla jsem s děckama do obchodu. Nevím, kdo mi ten chorý nápad vnuknul, jestli spíš spánková deprivace, nebo počínající stařecká demence. Každopádně jsem to, slovy jednoho seriálu, zeslonila.

4.10.2022 v 9:22 | Karma: 45,04 | Přečteno: 18074x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nebudu hrát s děckama Člověče, nezlob se

Jednou za čas dostanu vnitřní pnutí a neuváženě se rozhodnu, že bych své potomky měla záměrně formovat. Tentokrát jsem se tohoto hlubokého rodičovského omylu dopustila po návštěvě u kamarádky.

29.6.2022 v 9:07 | Karma: 32,51 | Přečteno: 1926x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

„Mami, a proč lidi lyžujou?“

uplatňuje Edouš svůj talent najít si skutečně geniální chvíli na vypálení dotazu, neboť mi právě v té chvíli podklouzává lyžáka na dlažbě dámských záchodků a já jednou rukou visím za kliku u dveří kabinky a druhou za umyvadlo.

11.5.2022 v 9:25 | Karma: 28,72 | Přečteno: 1349x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Kolik lidí bude ještě nutné hodit do jámy v plastovém pytli, než EU přitvrdí?

Putin se před měsícem vydal na svou Highway to hell a Evropa si k tomu pobrukuje Dívám se, dívám. Jistě, EU již od počátku války vyzbrojuje Ukrajinu, ochotně přijímá uprchlíky a o mnoho neochotněji ekonomické sankce.

26.3.2022 v 10:12 | Karma: 39,94 | Přečteno: 5861x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky

1. května 2024

Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...

Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu

1. května 2024

Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...

Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky

1. května 2024

Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...

Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus

1. května 2024

Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...

  • Počet článků 61
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2252x
"Kluci, ale já jsem taky jenom člověk."

"Nejsi člověk. Jsi máma."

Seznam rubrik