Super to bylo :-) moje nejoblíbenější část byla ta s Hamletem. :-)

Moc pěkné, škoda, že jste nejeli až na konečnou...

Děkuji též za tento úsměvný blog.

Jen se zeptám, proč by jste se měla vůbec stydět za zejména 2letého syna, který se vyptává na cokoliv a popisuje stav věcí, které se dějí v jeho očích a říkat mu pssst," "ticho, to se nedělá," a "neřvi tu, že začnu počítat?"

Vždyť je to normální a je potřeba rozvíjet jeho osobnost, nikoliv udusat takovými odpověďmi. Samozřejmě pokud zrovna řve, je potřeba mu domluvit.

Tady v Izraeli se náš 2,5letý synek neustále ptá na ulici či v MHD lidí, kam jedou a proč atd..

Nikdo to tu nebere jako něco nepatřičného, naopak lidí mu rádi odpoví a říkají, jak je sladkej.

Je dobře, že se váš 2letý synek o vše zajímá. A že nemáte na všechny jeho otázky odpovědi, to nikdo nemůže čekat, že budete.

Náš synek se nás též ptá na vše možné a když nevíme, tak mu to řekneme narovinu.

Neberte PROSÍM můj komentář jako že vás chci jako výbornou matku poučovat, píšete, že máte 3 děti, my jen jednoho, tj.máte mnohem delší zkušenosti s výchovou než já a má ženuška.

Jen jsem chtěl napsat, aby jste hodila za hlavu všechny ty pocity, co řeknou lidi na ulici nebo co si můžou myslet.

Pro vás hlavní jste vy s rodinou.

Za nositelem Nobelovy ceny za fyziku Richardem Feynmanem přišel jeho kolega, jehož maminka nemohla pochopit, proč Australané nepopadají do Vesmíru, s prosbou: „Chci mojí mamince vysvětlovat fyziku, ale ona mne nechce poslouchat. Vás si váží, prosím domluvte jí.“

Feynman jí napsal: „Milá paní, neposlouchejte svého syna, který se vás snaží učit fyziku. Fyzika není nejdůležitější věcí v životě. Tou je láska.“

Strašný blábol, kór od nositele Nobelovky.

No, i kdybyste byla Koperník: Jedna věc je vědět, proč se Země točí, a druhá věc je umět to vysvětlit dítěti, které nemá ani základy fyziky.

Super, připomnělo mi to dětství naší dcery a po ránu pobavilo

Země se točí, protože planety se točí. Vesmír vznikl před 13,7 miliardy lety. ano tři děti, to je dost.

Točí. Ale próóč?

No no, nás to sice krásně pobavilo, Vy jste asi byla spíš na prášky... Nicméně, až Vám bude nejhůř: přečtěte si Miroslava Horníčka "Dobře utajené housle",

Jednak uvidíáte, že v tom nejste sama, jednak se před Vámi odkryje krásný vesmír jeho laskavého, moudrého humoru.

K doporučení Houslí se připojuji.