Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Škola je super, škola je pecka, když do ní ráno zapadnou děcka

Světlo na konci tunelu se rozblikalo v týdenních intervalech a děti prvního stupně rotují do školy. Při ranní přípravě si Edouš temně recituje pod nos svou oblíbenou poezii: „Škola je super, škola je boží, jenom když padá,

anebo hoří.“ Raději to nekomentuju a vrazím mu do ruky GPSku, aby tam po roce trefil. Zpočátku jsme sice ke škole z piety chodili aspoň jednou týdně, ale po pár měsících mě to přestalo bavit.

Stejně jako třeťáky učení přes počítač. Naše paní učitelka se naštěstí se situací poprala dobře a vymýšlí novinky, jak hodinu oživit. Ovšem udržet pozornost dětí po roce úmorného civění do monitoru je těžší než svírat vodítko dobře rostlého německého ovčáka honícího hárající fenu. Online hodina občas proto vypadá i následovně.

Ráno mě Edouš budí povzdechem: „Kéž bysme tak dneska nemuseli do školy,“ což mi zvyšuje tep a rovnou uvádí do provozní teploty. „Jako myslíš, že nechceš dojít do školy? K nám do obýváku?“ Moje ubohé přetížené dítko zvládne před náročným dnem ranní hygienu a snídani s vypětím posledních sil a před osmou zapíná počítač, kde se zdraví se svými dvojrozměrnými spolužáky. V osm hodin se připojuje paní učitelka: „Dobrý den děti, zapněte si kamery, kolik nás tu dnes je? Dvacet. Kde je Honza, neví někdo, co je s Honzou?“ Nikdo neví. Ale možná studuje distančně v Americe, bo Teamsy prozrazují, že byl aktivní před dvanácti hodinami. Maxovi nejde kamera. Dan visí ze stropu. Před týdnem dělal pokusy a otočil si kameru vzhůru nohama. Jeho rodiče nemůžou přijít na to, jak ji vrátit zpět. Franta upřeně zírá na desku stolu. Paří gamesu na mobilu. Lucinka se zřejmě připravuje na kariéru na recepci neúspěšného zapadlého hotelu, začátek školní hodiny ji totiž ani v nejmenším nevyruší v lakování nehtů. Pár dětí hledí poněkud apaticky a Edoušovo tupé zírání do monitoru přerušuje jen občasný tik, který si vypěstoval zíráním do monitoru.

„Adame, vysvětli mi, jak se s námi chceš učit vleže na gauči. Sedni si, prosím tě,“ vybízí učitelka a hodina češtiny začíná: „Děti, najděte si stranu 76, cvičení 3. Začne třeba Lukáš.“ „Paní učitelko, co děláme, vy se mi sekáte.“ „Dobře, Luky, zkus sledovat, co půjde. Franto, začni.“ „Na větvi sedí velký…“ „To je cvičení 4. Laurinko, přestaň česat toho jednorožce a začni ty.“ „Paní učitelko, já nevím, kde jsme. Já jsem si myslela, že máme matematiku.“ „Prosím vás, děti, najde se někdo, kdo ví, kde jsme?“ Já bych věděla, ale před dětmi se taková slova neříkají. Hlásí se Dan. Tedy spíše vypadá, že dělá stojku na jedné ruce. „Dane?“ „Vidět,“ „Výborně,“ zaraduje se paní učitelka, „jaké i píšeme ve slově vidět?“ „Ve slově vidět píšeme tvrdé y, protože vy- je předpona.“

Nakonec se cvičení podaří dokončit a hodina plyne dále. Po výzvě: „Děti, a teď si uděláme zápis“, dochází ke vzrušené diskuzi. Maruška se ptá, zda nadpis vyhotovit červenou či zelenou pastelkou. Anička by ráda věděla, jestli se bude podtrhávat. Franta neví, co dělat, protože nadpis vyšel na konec stránky. Mává sešitem před kamerou a dožaduje se instrukcí. Dan oznamuje, že mu dopsala propiska a musí si doběhnout vyměnit náplň. Tomáš si nechal sešit u tatínka a Laurince ho poslintal bráška. Edouš na mě zuřivě gestikuluje, ať mu jdu pomoct. Nemůže sešit najít, neboť si ho on sám záludně schoval vedle sebe na stůl. Paní učitelka s klidem praktikujícího buddhisty vyřeší všechny vzniklé problémy a já jí přestávám závidět byť jen jeden jediný den prázdnin. Podle mě si každý z nich zaslouží, a k tomu ještě lázně a metál. Taky zbytečně a marně přemítám, proč jsou lidi schopni vyslat sondu na Mars, ale už ne děti do základní školy.

Při odchodu kontroluju, jestli máme všechno. Aktovku, svačinu, pití, papuče, roušku… „Mami,“ otočí se na mě ve dveřích zkroušený Edouš, „a kdy budeme mít prázdniny?“

Autor: Gabriela Němčíková | středa 14.4.2021 9:40 | karma článku: 29,20 | přečteno: 1077x
  • Další články autora

Gabriela Němčíková

Už nikdy nepůjdu s děckama k doktorce

V životě usiluji o jednu jedinou věc, a to, aby se moje děti ve zdraví dožily dospělosti. Právě proto se návštěvě doktorky bráním víc než Češi důchodové reformě. Bo moje děcka se tam nechodí léčit, ony se tam chodí zmrzačit.

3.7.2023 v 8:13 | Karma: 43,37 | Přečteno: 14706x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nepůjdu s děckama do obchodu

Šla jsem s děckama do obchodu. Nevím, kdo mi ten chorý nápad vnuknul, jestli spíš spánková deprivace, nebo počínající stařecká demence. Každopádně jsem to, slovy jednoho seriálu, zeslonila.

4.10.2022 v 9:22 | Karma: 45,04 | Přečteno: 18072x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nebudu hrát s děckama Člověče, nezlob se

Jednou za čas dostanu vnitřní pnutí a neuváženě se rozhodnu, že bych své potomky měla záměrně formovat. Tentokrát jsem se tohoto hlubokého rodičovského omylu dopustila po návštěvě u kamarádky.

29.6.2022 v 9:07 | Karma: 32,51 | Přečteno: 1926x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

„Mami, a proč lidi lyžujou?“

uplatňuje Edouš svůj talent najít si skutečně geniální chvíli na vypálení dotazu, neboť mi právě v té chvíli podklouzává lyžáka na dlažbě dámských záchodků a já jednou rukou visím za kliku u dveří kabinky a druhou za umyvadlo.

11.5.2022 v 9:25 | Karma: 28,72 | Přečteno: 1349x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Kolik lidí bude ještě nutné hodit do jámy v plastovém pytli, než EU přitvrdí?

Putin se před měsícem vydal na svou Highway to hell a Evropa si k tomu pobrukuje Dívám se, dívám. Jistě, EU již od počátku války vyzbrojuje Ukrajinu, ochotně přijímá uprchlíky a o mnoho neochotněji ekonomické sankce.

26.3.2022 v 10:12 | Karma: 39,94 | Přečteno: 5861x | Diskuse| Společnost

Gabriela Němčíková

"Proč vy ženské neumíte být v nothing boxu?"

zeptal se mě jednoho slunného letního dovolenkového poobědí můj strýc. Sedíme u stolu na zahradě pronajaté vilky, kousek od bazénu, v pozadí šumí mořský příboj a můj manžel a všichni normální lidi si dopřávají siestu.

16.2.2022 v 9:06 | Karma: 27,90 | Přečteno: 1363x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nebudu chtít, aby děcka doma uklízely

Čas utíká rychleji než Američani z Kábulu a Edouš a Bohouš už dorůstají do věku, kdy by mohli zvládnout i náročnější domácí práce než donést tátovi pivo z ledničky.

19.10.2021 v 8:58 | Karma: 29,64 | Přečteno: 1305x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Storky, co bysme si řekly u kafe

I když teď možná spíš u flašky rumu. Ale neřeknem. Bo neni čas a je zavřeno. Z bytu máme 3.C, 1.A, třídu Medvídků, dva kancly, kantýnu a někam musíme vecpat i domov. Taky se více než rok vzděláváme v oboru epidemiologie, virologie

24.3.2021 v 8:20 | Karma: 30,24 | Přečteno: 1042x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

S děckama v lockdownu – návod k přežití prověřený praxí

Rok utekl rychleji, než bychom řekli bamlanivimab a my se nacházíme ve zhruba stejném místě jako touto dobou loni. Jenom mnohem mnohem hlouběji. Zdálo by se, že v době, kdy většina dětí už netrefí do školy, basket trénujeme online

2.3.2021 v 9:00 | Karma: 44,25 | Přečteno: 9973x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nepojedu s děckama autobusem

„Mami, a proč se Země točí?“ otázal se mě Edouš svým jasným pronikavým hláskem. Na autobusové zastávce. V centru města. Před vědeckou knihovnou. Přestože jsem dávno smířená s faktem, že nejzákladnějším posláním a potřebou dětí je

13.1.2021 v 10:03 | Karma: 39,92 | Přečteno: 2547x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Online výuka, má krutá muka

Do nového dne rekvalifikačního kurzu na učitelku prvního stupně malotřídky mě budík vykopal z postele v 6:30. Edoušovi sice začíná online výuka až v osm, ale dala jsem si rezervu. Elektronika je totiž jak moje děcka, na jasně

16.11.2020 v 9:01 | Karma: 42,91 | Přečteno: 8415x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Co teď jako máme dělat? Dyť je všecko zavřené!

V sobotu ráno manžel vstal hodně brzo, bo v pátek nebyl v hospodě, jak jsou teď zavřené. Byl naštvaný, že v pátek nebyl v hospodě a že v sobotu nemůže na fotbal. Taky byl naštvaný, že nám ještě pořád nejde playstation. Poprosila

29.10.2020 v 7:56 | Karma: 34,45 | Přečteno: 2487x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Pozitivita domácí výuky

Jasně, vím, že srovnávat nevýhody a výhody domácího vzdělávání je jako postavit na jednu misku vah novozélandského ragbistu a na druhou hladového žokeje. Je to jako když se člověk, který nemá na splátky a banka mu sebere dům,

22.10.2020 v 9:14 | Karma: 26,73 | Přečteno: 1117x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Ještě furt pár dopisů z houmofisu

Zase pondělí Při domácí výuce jsem v sobě probudila pedagogického génia. Edouš ani nemusí otevřít učebnici a prý už všechno umí. Zejména angličtinu. „Mami, co je to „what“? „Co.“ „Nevím." „What je „co“.“ „Nevím.“

18.5.2020 v 8:30 | Karma: 28,87 | Přečteno: 1199x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

A znovu pár dopisů z houmofisu

Zase pondělí Jeroným mě dnes v 5:45 ohleduplně probudil zařváním přímo do ucha: „Mama, vstávej. Užij si to!“ Úplně přesně nevím, co má na mysli. Jestli dočasnou hluchotu nebo arytmii, co mi způsobil.

4.5.2020 v 7:49 | Karma: 24,75 | Přečteno: 844x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

A zase pár dopisů z houmofisu

Zase úterý Po velikonočním víkendu na mě plně dolehla vážnost krize. Kadeřnictví se otevřou až koncem května. To už ale budu vypadat, jako bych se celých těch šest týdnů proháněla v kabrioletu.

23.4.2020 v 8:48 | Karma: 37,99 | Přečteno: 4485x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

A ještě pár dopisů z houmofisu

Zase pondělí Dalo by se říct, že vrátit se po osmileté sociální retardaci na rodičovské dovolené počátkem letošního března do práce poukazuje na jisté rezervy v časování. Nebo by se spíš dalo říct, že i balkánské železnice

14.4.2020 v 23:47 | Karma: 27,45 | Přečteno: 1212x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Dalších pár dopisů z houmofisu

Pondělí O víkendu jsme objednali žíněnky. Začínám se totiž obávat o strop souseda pod námi. Nevím, čím na nás buší, ale jistě už jim musela opadat omítka. Já mu rozumím, kdybych pod námi bydlela já, už se dávno odstěhuju.

6.4.2020 v 8:33 | Karma: 30,36 | Přečteno: 1124x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Pár dopisů z houmofisu

Středa Dneska ráno mi při konferenčním hovoru s kolegy vtrhnul do pokoje Edouš, aby mi rozhořčeně, a hlavně nahlas, sdělil, že si mu Bohouš právě prdnul pod nos. Moje zběsilé mávání rukou pochopil tak, že svou stížnost má s ještě

27.3.2020 v 10:03 | Karma: 31,15 | Přečteno: 1407x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Karanténa? Už zase?

Přemýšlela jsem, jak mohu já alespoň trochu ulehčit situaci našim obdivuhodným přetíženým zdravotníkům. Moc toho bohužel není. Vlastním dohromady čtyři postarší roušky, které by jim teď byly platné asi jako lístek do divadla.

16.3.2020 v 13:02 | Karma: 23,15 | Přečteno: 855x | Diskuse| Ona
  • Počet článků 61
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2252x
"Kluci, ale já jsem taky jenom člověk."

"Nejsi člověk. Jsi máma."

Seznam rubrik