Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Když máma nefunguje

Poprvé mě to napadlo ve chvíli, kdy jsem si místo zubní pasty vymačkala na kartáček pleťovou masku. Podruhé to bylo v okamžiku, kdy jsem se vytočila nad neschopností sklokeramické desky ohřát mléko, než jsem zjistila, že jsem ji jaksi zapomněla zapnout. A když jsem ani s pomocí Pythagorovy věty, logaritmických tabulek a trojčlenky nebyla schopná kamarádce vypočítat, kolik mi má dát za dva lístky do divadla pokud jeden stojí 350 Kč,-, došlo mi, že bych s tou rychle měknoucí hmotou uvnitř hlavy měla něco dělat.

Sudoku se jeví jako ideální volba. Nemusím u toho sedět pořád, stačí, když budu luštit v těch vzácných chvílích, kdy nemám žádné zdravý rozum ubíjející domácí povinnosti. Zrovna zítra nemám nic v plánu, takže můžu začít hned po ránu.

Ráno vstávám a plním pouze nevyhnutelné úkony. Posadím drobka na nočník, nahážu do něj snídani celá nedočkavá, kdy už si začnu lámat hlavu. Asi bych se měla nejdřív taky nasnídat, ale nemám čas, tak si dám rohlík a hned zasedám ke čtverečkovanému papíru s čísly. Tak se na to podíváme, hmmm, tady bude pětka, super, tady taky, jde mi to dobře. „Pisi, pisi, pisi,“ vrhá se na mě dítě, hned jak si všimne tužky. Je mi jasné, že pokoj hned tak nedá, tak mu bez boje tužku půjčuju. On mi na oplátku a na památku vytvoří abstraktní kresbu přes celou mřížku. Tužku beru zpět a jdu se i se sudoku schovat do přívětivé samoty záchodu. Dokud mi synáček buší na dveře a srdceryvně volá „mama, mama“ jsem klidná a do mřížky doplním sedmičku a šestku. Za zvuků podezřelého ticha vystřelím ze svého klídečku, abych zjistila, že drobek namazal matraci krémem. Prý měla bebí. Asi bych to měla utřít, ale musím přijít na to, kam doplnit trojku. Takže to nechám na později. Dítě využívá situace a v nestřežené chvíli vniká na záchod, kde snaží se pořádně vydrbat mísu štětkou. Aspoň mám chvíli klid a hurá, našla jsem trojku, no a hned tady může být dvojka.

„Ham, ham, ham, ham“ ani nevím, jak dlouho už na mě doráží. Sakra, oběd. Úplně jsem zapomněla. Dneska chci udělat karbanátky, ale zároveň musím bezpodmínečně přijít na to, jestli v tomhle čtverečku bude osmička nebo devítka. Beru si tedy dost zmuchlaný papír s sebou do kuchyně. Nahážu do mísy potřebné ingredience, hnětu a zírám na papírek. Paráda, našla jsem šestku, beru tužku do pusy a snažím se tam číslo dopsat. Moc čitelné není, radši si to budu pamatovat. Konečně ve spěchu tvaruju karbanátky, hážu je na rozpálenou pánev a se zoufalstvím pozoruju, jak mi kapky oleje stříkají na teď již nepostradatelný cár papíru. Zrovna tady na tomhle mastném fleku bude pětka, propiska selhává, tak to tam prostě vyryju. Jedeme dál. Šestka, osmička, devítka, tady může být zas sedmička a devítka, to je ale smrad. Jej, z půlkila vcelku libového mletého masa jsem vyrobila kvalitní brikety. Nevadí, stejně jsem je v tom fofru zapomněla osolit a okořenit. Bobek dostane brambory ze včerejška a já rohlík. Aspoň se nebudu zdržovat.

Po obědě se zacyklím a nejsem schopna určit, jestli mám šestku doplnit sem nebo sem. Dítko by sice mělo spinkat, ale oči, co má přes celou hlavu napovídají, že tomu bude jinak. Jeho aktivity brzdím už v zárodku. „Bobinku, maminka je teď trochu nervózní, protože nemůže přijít na jedno čísílko a mohla by i křičet. Tak teď buď moc hodný, aby mamince neruply nervy.“ Bobek zřejmě pochopil, zdá se, a tak se uklidil do předsíně. Za minutu se odtamtud řítí s vítězným pokřikem a dvěma florbalovými holemi. Dvěma minutami ihned trestám nebezpečnou hru vysokou holí. Ovšem po ukončení trestu bobek svůj prohřešek opakuje, bohužel s následky. Nevím, jak babičce vysvětlím, kam se poděla ta váza, co jsme ji dostali jako svatební dar, byla na svůj výběr tak hrdá. Tentokrát hříšník dostává pět minut plus do konce utkání, sportovní výbavu zabavuju a dostane ji až na konci roku. Prcek má jediné štěstí, konečně jsem zjistila, kam doplnit tu šestku, a tak ani moc neřvu a rychle uklízím střepy.

Drobek vypadá trestem dotčen a odebírá se do naší ložnice. V těch vzácných chvílích klidu najdu sedmičku a devítku, načež při kontrole ložnice zjistím, že mi vyházel většinu oblečení ze skříně. Asi bych to měla uklidit, za chvíli přijde manžel z práce. Anebo raději zavřu dveře. Hele, ta sedmička bude tady, takže osmičku doplním sem, čtyřku sem, tím pádem tady bude dvojka a tady trojka. A mám to! Užívám si pocitu z dobře splněného úkolu.

Za chvilku slyším klíč ve dveřích, manžel je tady: „Ahoj miláčku, představ si, vyluštila jsem tu sudoku. Jo a vem si prosím papuče, na záchodě je mokro z toho, jak se tam prcek vrtal štětkou, ale neboj, je to jenom voda. Kolem stolu choď opatrně, mohly by tam být střepy. Do ložnice prosím neotvírej dveře. Na večeři jsem ti chtěla udělat karbanátky, ale spálila jsem je, rohlíky jsem snědla a ten chleba už je trochu plesnivý. Takže asi běž rovnou nakoupit.“

I tak to ale vypadá, že manžel mou snahu o intelektuální rozvoj oceňuje, k Vánocům jsem od něj dostala sudoku pro náročné. Takže v tomto roce zřejmě umřeme hlady ve špíně a zapomnění, zato pronikavě inteligentní.

Autor: Gabriela Němčíková | neděle 19.1.2014 17:44 | karma článku: 9,11 | přečteno: 262x
  • Další články autora

Gabriela Němčíková

Už nikdy nepůjdu s děckama k doktorce

V životě usiluji o jednu jedinou věc, a to, aby se moje děti ve zdraví dožily dospělosti. Právě proto se návštěvě doktorky bráním víc než Češi důchodové reformě. Bo moje děcka se tam nechodí léčit, ony se tam chodí zmrzačit.

3.7.2023 v 8:13 | Karma: 43,37 | Přečteno: 14706x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nepůjdu s děckama do obchodu

Šla jsem s děckama do obchodu. Nevím, kdo mi ten chorý nápad vnuknul, jestli spíš spánková deprivace, nebo počínající stařecká demence. Každopádně jsem to, slovy jednoho seriálu, zeslonila.

4.10.2022 v 9:22 | Karma: 45,04 | Přečteno: 18072x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nebudu hrát s děckama Člověče, nezlob se

Jednou za čas dostanu vnitřní pnutí a neuváženě se rozhodnu, že bych své potomky měla záměrně formovat. Tentokrát jsem se tohoto hlubokého rodičovského omylu dopustila po návštěvě u kamarádky.

29.6.2022 v 9:07 | Karma: 32,51 | Přečteno: 1926x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

„Mami, a proč lidi lyžujou?“

uplatňuje Edouš svůj talent najít si skutečně geniální chvíli na vypálení dotazu, neboť mi právě v té chvíli podklouzává lyžáka na dlažbě dámských záchodků a já jednou rukou visím za kliku u dveří kabinky a druhou za umyvadlo.

11.5.2022 v 9:25 | Karma: 28,72 | Přečteno: 1349x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Kolik lidí bude ještě nutné hodit do jámy v plastovém pytli, než EU přitvrdí?

Putin se před měsícem vydal na svou Highway to hell a Evropa si k tomu pobrukuje Dívám se, dívám. Jistě, EU již od počátku války vyzbrojuje Ukrajinu, ochotně přijímá uprchlíky a o mnoho neochotněji ekonomické sankce.

26.3.2022 v 10:12 | Karma: 39,94 | Přečteno: 5861x | Diskuse| Společnost

Gabriela Němčíková

"Proč vy ženské neumíte být v nothing boxu?"

zeptal se mě jednoho slunného letního dovolenkového poobědí můj strýc. Sedíme u stolu na zahradě pronajaté vilky, kousek od bazénu, v pozadí šumí mořský příboj a můj manžel a všichni normální lidi si dopřávají siestu.

16.2.2022 v 9:06 | Karma: 27,90 | Přečteno: 1363x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nebudu chtít, aby děcka doma uklízely

Čas utíká rychleji než Američani z Kábulu a Edouš a Bohouš už dorůstají do věku, kdy by mohli zvládnout i náročnější domácí práce než donést tátovi pivo z ledničky.

19.10.2021 v 8:58 | Karma: 29,64 | Přečteno: 1305x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Škola je super, škola je pecka, když do ní ráno zapadnou děcka

Světlo na konci tunelu se rozblikalo v týdenních intervalech a děti prvního stupně rotují do školy. Při ranní přípravě si Edouš temně recituje pod nos svou oblíbenou poezii: „Škola je super, škola je boží, jenom když padá,

14.4.2021 v 9:40 | Karma: 29,20 | Přečteno: 1077x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Storky, co bysme si řekly u kafe

I když teď možná spíš u flašky rumu. Ale neřeknem. Bo neni čas a je zavřeno. Z bytu máme 3.C, 1.A, třídu Medvídků, dva kancly, kantýnu a někam musíme vecpat i domov. Taky se více než rok vzděláváme v oboru epidemiologie, virologie

24.3.2021 v 8:20 | Karma: 30,24 | Přečteno: 1042x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

S děckama v lockdownu – návod k přežití prověřený praxí

Rok utekl rychleji, než bychom řekli bamlanivimab a my se nacházíme ve zhruba stejném místě jako touto dobou loni. Jenom mnohem mnohem hlouběji. Zdálo by se, že v době, kdy většina dětí už netrefí do školy, basket trénujeme online

2.3.2021 v 9:00 | Karma: 44,25 | Přečteno: 9973x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Už nikdy nepojedu s děckama autobusem

„Mami, a proč se Země točí?“ otázal se mě Edouš svým jasným pronikavým hláskem. Na autobusové zastávce. V centru města. Před vědeckou knihovnou. Přestože jsem dávno smířená s faktem, že nejzákladnějším posláním a potřebou dětí je

13.1.2021 v 10:03 | Karma: 39,92 | Přečteno: 2547x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Online výuka, má krutá muka

Do nového dne rekvalifikačního kurzu na učitelku prvního stupně malotřídky mě budík vykopal z postele v 6:30. Edoušovi sice začíná online výuka až v osm, ale dala jsem si rezervu. Elektronika je totiž jak moje děcka, na jasně

16.11.2020 v 9:01 | Karma: 42,91 | Přečteno: 8415x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Co teď jako máme dělat? Dyť je všecko zavřené!

V sobotu ráno manžel vstal hodně brzo, bo v pátek nebyl v hospodě, jak jsou teď zavřené. Byl naštvaný, že v pátek nebyl v hospodě a že v sobotu nemůže na fotbal. Taky byl naštvaný, že nám ještě pořád nejde playstation. Poprosila

29.10.2020 v 7:56 | Karma: 34,45 | Přečteno: 2487x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Pozitivita domácí výuky

Jasně, vím, že srovnávat nevýhody a výhody domácího vzdělávání je jako postavit na jednu misku vah novozélandského ragbistu a na druhou hladového žokeje. Je to jako když se člověk, který nemá na splátky a banka mu sebere dům,

22.10.2020 v 9:14 | Karma: 26,73 | Přečteno: 1117x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Ještě furt pár dopisů z houmofisu

Zase pondělí Při domácí výuce jsem v sobě probudila pedagogického génia. Edouš ani nemusí otevřít učebnici a prý už všechno umí. Zejména angličtinu. „Mami, co je to „what“? „Co.“ „Nevím." „What je „co“.“ „Nevím.“

18.5.2020 v 8:30 | Karma: 28,87 | Přečteno: 1199x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

A znovu pár dopisů z houmofisu

Zase pondělí Jeroným mě dnes v 5:45 ohleduplně probudil zařváním přímo do ucha: „Mama, vstávej. Užij si to!“ Úplně přesně nevím, co má na mysli. Jestli dočasnou hluchotu nebo arytmii, co mi způsobil.

4.5.2020 v 7:49 | Karma: 24,75 | Přečteno: 844x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

A zase pár dopisů z houmofisu

Zase úterý Po velikonočním víkendu na mě plně dolehla vážnost krize. Kadeřnictví se otevřou až koncem května. To už ale budu vypadat, jako bych se celých těch šest týdnů proháněla v kabrioletu.

23.4.2020 v 8:48 | Karma: 37,99 | Přečteno: 4485x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

A ještě pár dopisů z houmofisu

Zase pondělí Dalo by se říct, že vrátit se po osmileté sociální retardaci na rodičovské dovolené počátkem letošního března do práce poukazuje na jisté rezervy v časování. Nebo by se spíš dalo říct, že i balkánské železnice

14.4.2020 v 23:47 | Karma: 27,45 | Přečteno: 1212x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Dalších pár dopisů z houmofisu

Pondělí O víkendu jsme objednali žíněnky. Začínám se totiž obávat o strop souseda pod námi. Nevím, čím na nás buší, ale jistě už jim musela opadat omítka. Já mu rozumím, kdybych pod námi bydlela já, už se dávno odstěhuju.

6.4.2020 v 8:33 | Karma: 30,36 | Přečteno: 1124x | Diskuse| Ona

Gabriela Němčíková

Pár dopisů z houmofisu

Středa Dneska ráno mi při konferenčním hovoru s kolegy vtrhnul do pokoje Edouš, aby mi rozhořčeně, a hlavně nahlas, sdělil, že si mu Bohouš právě prdnul pod nos. Moje zběsilé mávání rukou pochopil tak, že svou stížnost má s ještě

27.3.2020 v 10:03 | Karma: 31,15 | Přečteno: 1407x | Diskuse| Ona
  • Počet článků 61
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2252x
"Kluci, ale já jsem taky jenom člověk."

"Nejsi člověk. Jsi máma."

Seznam rubrik